Těšili jste se, že si v sobotu vyrazíte v klidu nakoupit zeleninu od místních pěstitelů, vezmete k tomu čerstvé pečivo, sýry a mléko z blízké farmy, nějakou tu kvalitní uzeninku, vyberete z lákavých hub a možná bude i ryba, když přijdete včas? Dáte si rovnou dobrou kávu, potkáte pár známých a necháte děti proběhnout zatímco nakupujete? Smůla! Myšlenka farmářského trhu je totiž v Litoměřicích opět zabitá.

Farmářské trhy výborně nastartovaly v roce 2013. Měly vysokou návštěvnost a dalo se začít stavět a zlepšovat ve spolupráci s prodejci a časem vybudovat výborné trhy podporované městem. Zvedly by kulturu nakupování, podpořily místní produkci a život ve městě. Místo rozvoje ale následoval úpadek. Termín se přesunul ze sobot na středy a zase zpátky. Následovaly výmluvy, že nejsou prodejci, přičemž šlo spíše o nevyhovující podmínky. Výsledek je, že nezůstalo nic.

Litoměřická ODS na svém facebooku v odpovědi na dotaz informuje (dne 4.5.2018), že letos bude farmářské trhy pořádat pan Stanislav Koukolíček. Ten sice měl zájem o jejich pořádání, ale nakonec nenašel na městě odezvu a podporu, kterou očekával. Dle jeho slov ho odradilo také to, že paralelně byly povolovány stánky pro prodejce na náměstí, což dříve (když farmářské trhy organizovala Zahrada Čech) nebývalo zvykem. Snad dostaneme z radnice nějaké vysvětlení.

V každém případě náš názor je ten, že do Litoměřic farmářské trhy patří. Město Zahrady Čech, kraj pěstitelů a šlechtitelů, Zdravé město kategorie A má přece co nabídnout. Vytvoření podmínek pro farmářské trhy vhodných pro město i prodejce je na předním místě našeho programu pro komunální volby 2018. Sbíráme zkušenosti v jiných městech s úspěšnými trhy i v zahraničí.

Co si myslíte vy? Pamatujete si začínající trhy z roku 2013? Navštěvovali jste je? Sledovali jste změnu a postupný úpadek? Napište nám, Váš názor nás zajímá! Psát můžete mailem, nebo na naše FB stránky

V politice ženy chybí a litoměřická radnice není žádnou výjimkou. Aktuálně máme dvě zastupitelky a v minulých volebních obdobích to nebylo lepší. Do rady města se politička nedostala už hodně dlouhou dobu. A starostku jsme neměli nikdy. Zelení prosazují větší zapojení žen do politického dění dlouhodobě. Zapojovat nelze jen teoreticky, ale musí se udělat praktické kroky.

V základní organizaci Strany zelených v Litoměřicích proběhly primární volby ke kandidátce do komunálních voleb. A hned na první dvě místa byly zvoleny ženy. Jako jednička PhDr. Lenka Simerská a druhá Mgr. Renata Vášová. Ani jedna není v komunální politice úplným nováčkem, neboť pracují v komisích rady města.

A co na zvolení říká lídryně Zelených Lenká Simerská, aktuálně spolupředsedkyně litoměřické organizace? „Nešla bych do toho, kdybych nevěděla, že mám plnou podporu zkušených a spolehlivých lidí ve městě, a to i odborníků z řad příznivců mimo naši kandidátku. Máme co předat a s tím jdeme do voleb – dát do služby odbornost, profesionalitu a otevřené fér jednání pro náš program.“

Tandem první dvojky doplňuje Renata Vášová, která se k volbě vyjádřila takto: „Chci navázat na své aktivity v neziskové oblasti, pracovat na tom, aby Litoměřice byly férovým městem pro lidi a řešily jejich praktické každodenní problémy s ohledem na zdravé životní podmínky a budoucnost. Ženy tvoří přes 50 % populace, ale v politice jsou zastoupeny naprosto minimálně. Myslím, že bychom mohly do zastupitelstva vnést jiný styl přemýšlení o fungování města, jiný styl politiky a více vůle ke kompromisu a praktickým řešením problémů. 

První zelenou pětku doplňují následující kandidáti: Petr Panaš, Filip Horák a Jan Hrkal.

„Jsem moc rád, že Lenka s Renatou mají odvahu jít naplno do politiky. Spojit zaměstnání, rodinný život a ještě politickou aktivitu není vůbec jednoduché a u žen to platí dvojnásob“ říká spolupředseda litoměřických Zelených a současný zastupitel Petr Panaš.

Základní organizace Strany zelených v Litoměřicích má vážné výhrady ke koaličnímu záměru pronájmu nemocnice. Bude se jednat o nájem (pacht) podniku, tudíž naší nemocnici bude po 20ti leté období provozovat výherce výběrového řízení. Nemocnici převezme včetně personálu, zásob, smluvních vztahů a všeho dalšího.

Městu zůstanou pouze budovy, o které se bude muset jako vlastník starat. To vnímáme jako jeden z největších problémů, neboť právě investice a opravy budov budou do budoucna představovat největší finanční zátěž ve vztahu k provozu nemocnice.

Stále lze jen spekulovat o tom, proč se vše děje tak rychle a je snaha vše stihnout do podzimních komunálních voleb.

Náš návrh, aby se vše v klidu prodiskutovalo po stránce odborné a po té politické, ať si to dají strany do programu a jdou před voliče s tím, jaký je jejich názor na další fungování nemocnice, neprošel.

Zelení nemají vážnější problém s převodem právní formy nemocnice z příspěvkové organizace a akciovou společnost. To je krok celkem racionální. Ale už tehdy bylo řečeno, že převod na akciovku je jen první krokem a následovat bude hledání „strategického partnera“. Proto jsme byli proti.

Nikdo už nesmaže pachuť netransparentnosti, kdy nejzásadnější hlasování o nemocnici bylo provedeno tajně a nikdo se nedozví, jak který zastupitel zvedl ruku.

Nejprve jsme byli stále ujišťováni, jak si naše nemocnice jako jedna z mála vede dobře. Najednou přišel obrat o 180 stupňů a bylo sděleno, že jako městská nemocnice dále už fungovat nemůže.

Říkají to i ti politici, kteří se při minulých volbách zaštiťovali právě tím, že nemocnice musí zůstat městu a nic jiného nepřipustí.

Jedná se o věc velice odbornou, které málokdo rozumí. Zastupitelstvo už o ničem zásadním nerozhoduje, vše je nadále v kompetenci rady města, kde sedí pouze koaliční politici. Jako zastupitelé máme možnost pouze upozorňovat na věci, které se nám nelíbí nebo se zdají problematické.

Můžeme pouze doufat, že nemocnice bude nadále poskytovat širokou zdravotnickou péči obyvatelům našeho města i celého regionu.

Jako Zelení máme rozvoj hromadné dopravy přímo v programu. Prosazujeme ale koncepční řešení. Návrh koalice vyznívá populisticky, předvolební snaha se zalíbit zřejmě vypukla.

Koalice navrhla na jednání zastupitelstva zrušit jízdné v litoměřické MHD. To je samo o sobě krok dobrým směrem. Co nám v návrhu ale chybí, je podložení koncepcí dopravy a analýzou. Proto jsme položili koalici tyto dotazy:

• Bude se cestování zdarma týkat pouze obyvatel Litoměřic nebo všech cestujících bez rozdílu (i s bydlištěm mimo naše město)?
  
  
• Kolik cestujících v současnosti je platících a kolik už dnes jezdí zdarma? Má město tyto údaje k dispozici? Návrhu chybí statistické údaje o tom, jak a ve které časy (pracovní dny, víkendy) jsou jednotlivé linky vytížené a jaký typ cestujících je využívá (mládež, senioři, matky s malými dětmi, lidé v produktivním věku).
  
  
• Bylo zjišťováno v jiných městech, zda zavedení jízdného zdarma vedlo k pozitivním změnám, které si od toho politici slibovali? (např. Strakonice, Frýdek – Místek)
  
  
• Projednávala tuto otázku komise dopravy? Pokud ano, tak s jakým stanoviskem?
  
  
• Proč není zrušení jízdného směřováno od výběru nového provozovatele a je s ním počítáno v podmínkách výběrového řízení na nového provozovatele MHD Litoměřice?

Podle našeho názoru je lepší s rozhodnutím o zrušení jízdného počkat na výsledky zjištěné v rámci projektu Plánu udržitelné městské mobility pro Litoměřice, který je momentálně realizován. Navíc se chystá výběrové řízení na nového provozovatele městských linek a tento krok by měl být se změnou provázán.

Z toho důvodu jsme připravili protinávrh na zavedení bezplatné přepravy v MHD na zkušební dobu jednoho roku. Poté navrhujeme vyhodnocení předpokládaných pozitivních dopadů a určitě by nebyl problém bezplatnou přepravu prodloužit.

----------------------------------------------------------------------------------------------

Tento náš návrh schválen nebyl. Naši dva zastupitelé tedy zvedli ruku pro původní návrh koalice, aby vyjádřili podporu řešení této oblasti. Považujeme ho ale za nedostatečný a nahozený od stolu. Dělá dojem předvolebního populistického tahu. Tomu nasvědčovala i vystoupení různých zastupitelů s tím, že oni to vlastně chtěli také, ale bylo jim to „vyfouknuto“. Zbývá nám tedy pouze doufat, že finance vynaložené na tuto změnu (něco přes milion korun ročně) skutečně přinesou své ovoce a ne jen pár volebních hlasů svým navrhovatelům.

Děkujeme všem za krásné Umění Země! Nedělní odpoledne se velmi vydařilo a z bohatství donesených přírodních materiálů vznikla krásná díla a milá setkání.

Letos jsme zapojili litoměřické osobnosti se vztahem k umění a tvoření, aby nám pomohly rozdělit dárky z fair tradu. “Nesoutěžíme, protože to snad ani nejde. Každé dílo je jedinečné a něčím krásné a zajímavé. Navíc tvoří děti i dospělí. Pomocí fair trade čokolád a kávy chceme ale povzbudit a ocenit účast na kompostovatelném umění okamžiku.” řekla Lenka Simerská, autorka a organizátorka již třetího ročníku akce.

Oslovili jsme tedy litoměřické osobnosti se vztahem k umění a tvoření a požádali je o výběr jednoho díla podle svých dojmů a pocitů. V porotě zasedli: Známá sochařka a výtvarnice Alžběta Kumstátová, zakladatelka ateliéru VAK (http://www.alzbetakumstatova.cz/) a mimo jiné autorka busty Václava Havla ve stejnojmenném litoměřickém parku nebo sochy svaté Doroty v litoměřické obřadní síňi. Dalším porotcem byl Marek Rubec, výtvarník, který se věnuje hlavně tvorbě komiksů, ilustrací, ale i animovaným filmům. Na KomiksFESTu v roce 2013 zvítězil v soutěži Arnal o nejlepší komiks beze slov. (http://ilustratori.net/marek-rubec). Jeho výstavu jsme měli možnost shlédnout loni i u nás v knihovně K.H. Máchy pod názvem Wanted Welzl. A třetí porotkyní byla Helena Učíková Lendacká, lektorka a trenérka paměti, která působí ve spolku LiPen (https://www.facebook.com/SpolekLiPen/), zabývá se rozvojem mozku a možnostmi aktivního stárnutí. Porotu koordinovala a svůj hlas přidala Lenka Simerská, domácí tvůrkyně krás všedního dne a autorka akce (http://litomerice.zeleni.cz/index.php/o-nas/clenove/24-lenka-simerska).

A kdo dostane fair trade čokoládu?

Helena Učíková Lendacká: “Vybrat jen jednu mandalu bylo opravdu těžké, odměnila bych jich hned několik! Nakonec volím č. 25, pro její veselou barevnost, odvážný kontrast a celkovou náladu - skoro letní s vůní dálek a exotiky, takový malý střípek Indie v litoměřickém parku, nebo španělská tanečnice s šedo-bílou krajkou a divokým srdcem? :)”

Marek Rubec: “Mě se nejvíc líbí číslo 27! :) Je to hezky barevně sladěné, nápadité a zároveň decentní.”

Alžběta Kumstátová: “Za mne č.7. Proč? Tenhle kočičák je sympaticky rozevlátý, jako by do něj foukl podzimní větřík. Je taky pěkně zářijově vybarvený a evidentně dobře živený dary Země. Oživuje plejádu mandal, které jsou oku lahodící, ale přece jen už trochu okoukané. Navíc si nepomáhá dokreslováním křídami. Je to mazel, kterého bych si hned vzala domů :)”

Lenka Simerská: “Když jsem viděla krásné fotky výtvorů samotných bez cvrkotu kolem, a makro detaily, byl to zase úplně jiný zážitek, než na místě. Vybírám č. 3, protože na mě působí svojí jednoduchostí, přesností a přehledností, a zároveň září díky vybraným barvám listů, a lesklé kaštany vytvářejí usměrněný pohyb. Zřejmě odraz mojí vnitřní potřeby v hektickém období :).”

Gratulujeme všem obdarovaným! A už se těšíme na příští ročník. Už teď můžeme prozradit, že bude hodně zvláštní!

Fotogalerie z Umění země, Středohorského Jamování a Medobraní naleznete v následujících albech:

http://litomerice.zeleni.cz/index.php/fotogalerie/187-umeni-zeme-2017

http://litomerice.zeleni.cz/index.php/fotogalerie/186-foto-medobrani-stredohorske-jamovani-a-umeni-zeme-2017