Je práce v zastupitelstvu k smíchu?
Včera, tj. 4.6.2020, proběhlo jednání litoměřického zastupitelstva. Vzhledem k tomu, že komplikovanější body (případně u kterých mohla být diskuze) byly staženy z programu jednání, proběhlo vše hladce.
Na konci jednání se podávají písemné interpelace (jedná se o podání žádostí o informace). Je pravdou, že této možnosti opozičního zastupitele využívám a interpelaci podávám téměř na každém jednání. Někteří koaliční zastupitelé dávají své nepochopení pravidelně nepokrytě najevo kroucením hlavy nebo dokonce smíchem. Navíc takto nevhodně reagují často právě zastupitelé, které člověk téměř nikdy neslyšel během jednání promluvit, takže není znám žádný jejich osobní názor ani míra porozumění a zájmu o projednávané záležitosti.
Tito politici si zřejmě neumí představit roli opozičního zastupitele, kterému se informace odměřují, posílají na poslední chvíli a se kterým se nediskutuje. Pokud bychom totiž vysvětlující informace dostávali automaticky, nebylo by této mé interpelační – a ve výsledku všechny zúčastněné obtěžující – aktivity ani potřeba.
Jako zastupitel beru každý měsíc za výkon funkce finanční odměnu (cca 3.000 Kč). Není to moc, ale svým způsobem zase ne málo. Jestli za něco beru peníze, měl bych si to i odpracovat. Snažím se předkládat návrhy na usnesení (snaha o naplňování volebního programu), ale za práci považuji právě i zmíněné interpelace, které mají svou funkci kontrolní. A kdo jiný by jí měl dělat, než opoziční zastupitel. Přece nejsme jen ke stádnímu schvalování předložených návrhů, i když koaliční většina dokáže prosadit cokoliv. Nebo o čem je demokracie?
Petr Panaš, zastupitel za Zelené
