Jak se cítíme ve svém městě: MgA. Alžběta Kumstátová

Sochařka

Jak vidí veřejný prostor v Litoměřicích a co by doporučili a vylepšili, jsme se zeptali těch nejpovolanějších – litoměřických výtvarníků a výtvarnic a osobností, které ve veřejném prostoru tvoří a mapují ho.

Péči o veřejný prostor v Litoměřicích bych pojmenovala slovem kosmetická. Tedy na pohled krásně udržovaný exteriér, ale jinak je organismus města ochablý a při sebemenší zátěži sotva dýchá. Nejpalčivěji se to samozřejmě projevuje v kolabující dopravě, přetížením centra parkujícími auty a nedostatkem parkovacích míst. Jediným, opravdu velkým krokem v tomto směru, bylo vybudování nového Mostu generála Chábery. V současné době město řešilo kompletní rekonstrukci Palachovy ulice. Na ní se dá dobře ukázat výše zmíněný “kosmetický” přístup. Ulice je bezpochyby krásnější než dříve, opravdu se povedlo, že působí dojmem současného evropského bulváru. Běžný provoz už ale opět ukazuje nedomyšlenosti. Nejvíc mi vadí (a už jsem to zmiňovala v několika debatách) naprosto nelogické odstranění stromů pod školkou, tedy na straně ulice, která je takřka po celý den vystavená obrovské výhni. Naopak vysázení stromů na protilehlé straně, kde je ale naopak přirozený stín od budov. Hojně diskutované vypuštění cyklotrasy v rekonstruované Palachovce, je další kapitolou. Pokud za podporu cyklistiky (a mluvím o té městské, nikoliv sportovní, zájmové) považuje město to, že postaví cyklověž, tak je to zoufale málo a svědčí to o velkém nezájmu se touto problematikou doopravdy zabývat. Nelze po občanech města chtít, aby odstavili auta a pohybovali se po městě na kolech, pokud jim není zajištěn bezpečný průjezd.

Radniční zpravodaj píše o plánování dalších záhonů u Bašty. Naopak parkování v tunelu je odloženo na neurčito. Tak jsme opět u toho. Město platí za drahé plastické operace, ale uvnitř stárne a není v kondici. Těch problémů je tolik, že by se dalo psát dál a dál. O sídlištích, odstřižených od centra, o památkové péči, která nechá u Václavského náměstí vyrůst prosklený rodinný dům, zatímco jiným, daleko od centra nepovolí ani jinou barvu okenních rámů, o kácení stromů, o “uklízení” fukary, vířícími prach, frenetickém sekání trávníků v Jiráskových sadech atd. atd.

A poslední dojem, město organizuje bezpočet setkání s občany, lidé řeší Desatero problémů Litoměřic atp. Město je za toto hojně oceňováno. Na mne to bohužel působí částečně jako alibismus, a částečně jako neschopnost města mít vlastní vizi, plnit jí a stát si za ní.

Pokud bych si mohla, třeba od budoucích zastupitelů, něco přát, bylo by to následující: Neřešte chvilku vzhled, město je krásné a na 800 let vypadá skvěle. Vezměte vážně jeho zdravotní problémy a pomozte mu je řešit. Fasády vyblednou, ale pokud se bude ve městě lidem dobře žít, bude i město žít další staletí.

Více k tématu zde: