Když selžou politici, nastupuje referendum
Zastupitelé ve městech a obcích mají 4 leté funkční období, během kterého nejsou prakticky odvolatelní. Proto existuje pojistka, kdy se může občan domoci svého i přes nevůli politiků. Tou je místní referendum. Je to pojistka vyjímečná, protože není vůbec jednoduché ji použít. Není také divu, že v Litoměřicích budeme mít referendum poprvé. Musíme si položit otázku, která je v nadpisu tohoto článku. Selhali litoměřičtí politici ohledně zamýšleného prodeje nemocnice? Ano. Zeptali se totiž občanů na názor a ten byl jiný, než ten jejich. Potvrdil se ve dvou anketách i sociologickém průzkumu, vše zadané radnicí. Asi nejhorší je se zeptat někoho, co by chtěl a potom si to stejně udělat po svém. Přesně to se stalo s nemocnicí. Je možno si vážit politiků, kteří mají menšinový názor a chtějí udělat nepopulární opatření. Dokonce ho udělají i za cenu poklesu své politické oblíbenosti, což politici hodně neradi. Ale působí nevěrohodně, když neustále mění své názory, jen aby dosáhli svého, ale pokud možno ztratili co nejméně politických bodů. Proto se nejprve hledal strategický partner pro nemocnici z důvodu nutnosti investic do budov, potom tu byla potřeba doplácet na mzdy (která se ukázala jako zbytečná), náhle je tu důvod personální stabilizace nemocnice. Začal se hledat partner pro pacht, aby se začalo uvažovat o prodeji 100% akcií (občanská nespokojenost je příliš veliká), prodáme tedy jen 49% (prodej může znít špatně), navýšíme základní jmění, atd. Ale vůbec nejhorší je, když už si lidé projdou tou trnitou cestou, seženou podpisy a zvládnou náročnou administrativu, jen aby se referendum konalo, tak jim ho neschválíme. To by politik, který si váží občanů, byť mají jiný názor, prostě udělat neměl! Ale stalo se. Důvody jsou dle mého naprosto zástupné. Radnice vyhlásila referendum v jiný čas a s poněkud jinak formulovanou otázkou. Považuji to za špatné rozhodnutí, ale k referendu půjdu. A jít by měli všichni občané, kterým není lhostejné, jak to bude dál s nemocnicí. Jít by měl každý, komu není jedno, že za něho rozhoduje někdo jiný. Nyní má šanci rozhodovat jen sám za sebe. Byla by škoda toho nevyužít.
Mgr. Petr Panaš, zastupitel za Zelené
